Testujeme novinky v oblasti zirkonového fosfátování

Počínaje možností tvorby konverzní vrstvy na různých typech materiálů (Fe, Al, poZn), přes dvojnásobnou korozní odolnost na železe a oceli, možnost nižší pracovní teploty lázně a konče výrazně menší tvorbou kalu na dně vany.

Protože nic na světě není dokonalé, má tato technologie i nějaké nevýhody. Zde lze jmenovat větší náchylnost ke vzniku poletové koroze na železných dílech, pokud se nedodržují technologické předpisy – především koncentrace lázně, pH a čas v předúpravě, respektive na lakovně často se vyskytující nešvar v podobě zastavování nebo dokonce couvání dopravníku. Proto nebylo možné používat tuto technologii ve všech typech provozů.

Protože se chceme neustále rozvíjet, rozhodli jsme se otestovat přípravek Candobond 551 CA od švédského výrobce Candor Sweden AB. V aktuální chvíli máme v naší solné komoře již několikátou sérii lakovaných vzorků, sledujeme vliv různých parametrů a technologických postupů a děláme si porovnání s dosud dostupnými technologiemi. Z našich dosavadních postřehů se zdá, že je tato technologie na výše uvedené problémy méně náchylná a mohla by tak být řešením pro zákazníky, u kterých nebylo použití přípravku na bázi zirkonu vhodné.

Níže pro informaci uvádím výsledky prvního z testu, kde byla sledována korozní odolnost u železných plechů po 240 a 480 hodinách v neutrální solné mlze. Polovina vzorků byla odmaštěná, polovina neodmaštěná, na výsledek to však nemělo žádný vliv a všechny s přehledem test zvládnuly. U vzorků se během testu nevyskytlo žádné puchýřkování, delaminace se ve všech případech pohybovala do 1 mm (obecně se bere jako limit hodnota max. 5 mm) a podkorodování do 0,5 mm (obecně limit max. 1 mm). Bližší informace k procesu naleznete v tabulce níže.

po 240 h	po 240 h	po 480 h	po 480h

Z výše uvedených hodnot se tedy dalo čekávat, že by se dalo dosáhnout při jednovrstvém lakování i lepších výsledků, což bylo a je součástí dalších, i aktuálně probíhajících testů, kde se testuje i na hodnotu 720 h v NSS na železném (certifikované Q-panely a běžné plechy z černé oceli) i hliníkovém materiálu. Zde oproti původnímu testu byla i změna v technologickém postupu, kdy bylo cílem ověřit použitelnost i jako pasivaci na konci procesu. Místo použití přípravku Candobond 551 CA v kombinaci s tenzidem, následovaném oplachy, jsme se rozhodli využít postup v tabulce níže. V tomto případě není potřeba lázeň s přípravkem Candobond 551 CA zahřívat, vytápí se pouze lázeň s alkalickým odmaštěním. O výsledcích těchto testů si můžete udělat obrázek sami.

Technologický postup:

Výsledky Al materiálu po 300, 500 a 700 h v NSS 

Výsledky Q panelů po 300, 500 a 700 h v NSS 

po 300h	po 500 h	po 700 h

Výsledky Fe materiálu po 300 a 500 h v NSS 

Pokud bychom tedy výsledky měli nějak shrnout, lze s potěšením říci, že přípravek Candobond 551 CA nás svými vlastnostmi velice příjemně překvapil. Obecně bývá problematická především delaminace barvy v okolí řezu, zde se ale delaminace pohybovala pouze do hodnoty 1,5 mm, což je po 700 h v neutrální solné mlze opravdu pěkný výsledek. Nutno podotknout, že vzorky nebyly před lakováním broušeny ani tryskány, nebyla použita ani základová barva. Všechny tyto postupy by samozřejmě měly na velikost delaminace pozitivní vliv. Jsme však přesvědčeni, že výsledky dosažené za ideálních podmínek v laboratoři nemusí odpovídat realitě v praxi. Proto jsme vzorky připravili tak, aby byl postup pro lakovny pokud možno co nejpřijatelnější. Výše uvedené postupy totiž nejen prodražují celý proces, ale také mohou výrazně snižovat kapacitu lakování.